Co s volným časem???

V podstatě co chcete, záleží vždy jen na vás a tady taky i na počasí, takže kdo ví kam a jak se tam dostat má vyhráno. Dublin už máme celkem i prochozený a tak pomalu všude trefíme po svých... Na fotbal 4km rychlochůze na což holky asi dlouho nezapomenou;-), do muzeí, po nábřeží a taky i po obchodech, protože jídlo, to je to co nás tu drží na nohou:-)

Fotbal byl super, remízy nám bylo líto, ale i tak sme si to náramně užili a i moje hlasivky byly již na třetí den v pořádku;-) Jo a cestou zpátky jsem se nechal vyfotit u sochy prostitutky Molly. Prý se tam fotí každý, je jako by symbol Dublinu, něco jako Jánošík, ona ale dávala i bohatým i chudým,... ;-)

Nábřeží za krásného počasí je to pravé místo pro relax. Dá se tu najít i spousta krásných budov, ale jejich účel vám zůstává utajen. Tedy aspoň u mě to tak bývá, není čas se vyptávat, stále někam pospícháme, no jo no, co naděláš, život velkoměsta.

Na Grafton street, jedné z nejdražších ulic v Evropě co se týká cen bytů se je také na co dívat, pouličními umělci se to tam jen hemží, ale klobouk dolu, třeba ta dáma hrající na harfu tu prý byla už i při první Jagiho návštěvě města před třemi lety, malíř měl štěstí na počasí, za drobáky děkující stříbrný elegán na zvědavce no a my si pak také i doplnili, tedy přeplnili ledničku, což nás potěšilo, ale i ta celá lednička nám dvěma byla jaksi malá...